Hesla
z
témata poznámky
Reklama:
z [z], ze [zε] předl. s 2. p.
1.
vyjadřuje směřování zevnitř něčeho
vystoupit z vlaku
vytrysknout ze země
nedostat ze sebe slova
přinést co ze sklepa/skříně
vytáhnout rybu z vody
vystoupit z řady
ze srdce = upřímně; opravdově
z druhé ruky = jako druhý majitel; zprostředkovaně
koukat komu z očí = být z jeho výrazu patrný
mluvit komu z duše/srdce = vyjádřit něčí pocity, neprojevené myšlenky
jít z ruky do ruky (obraz ap.) = být všemi obdivovaný, být předmětem zájmu všech
mít z pekla štěstí = mít neočekávaný úspěch, nezasloužené, velké štěstí
být jako by komu z oka vypadl = být někomu velmi podobný
2.
vyjadřuje směřování z nějakého prostorového východiska
z pravé strany
vzít co ze stolu
zvednout co ze země
pozdrav z výletu
Vlak odjíždí z prvního nástupiště.
vstát z postele
jíst z talíře
jít z práce
utírat si pot z čela
svléct ze sebe co
sejít z cesty
převod z účtu na účet
odejít/utéct z domova
z ptačí/žabí perspektivy
nevědět jak z místa = být naprosto bezradný
mluvit z cesty = mluvit nesmyslně, nesouvisle
snést komu modré z nebe = být ochoten někomu splnit všechna přání, přinést, sehnat někomu něco horlivě a obětavě
Sejde z očí, sejde z mysli. = Když se lidé delší dobu nevídají, zapomenou na sebe.
3.
vyjadřuje směřování shora dolů
chceme-li zdůraznit směřování z povrchu pryč nebo po povrchu dolů, můžeme užít i předložku s
jet z kopce
spadnout ze schodů/z koně
skočit ze stromu
sport. skoky z věže/prkna
Jde to s ním z kopce. = Daří se mu čím dál tím hůř.
4.
vyjadřuje původ, vznik ap.
vylíhnout se z vejce
nálezy ze středověku
pocházet z dobré rodiny
být/pocházet z Moravy
vzpomínky z mládí
dopis ze dne...
Jiří z Poděbrad
5.
vyjadřuje zdroj, odkud se čerpá
citáty z klasiků
hrát z not
mluvit ze sna
Nemá to ze své hlavy.
6.
označuje materiál, z kterého je něco vytvořeno
lisovat víno z hroznů
konstrukce z oceli
skříň složená z dílů
vyřezat sošku ze dřeva
7.
označuje zdroj užitku, prospěchu
(ne)mít z čeho být živ
výtěžek z prodeje
čerpat ze zkušeností
žít z úspor
Co z toho máš?
8.
vyjadřuje východisko změny, vývoje
převést firmu z otce na syna
přeložit text z ruštiny do češtiny
Z přátel se stali nepřátelé.
Nebude z toho nic.
Z toho mračna nezaprší. = Z toho nic nebude, to se (pravděpodobně) neuskuteční.
dělat z nouze ctnost = vydávat něco dosud neuspokojivého za úspěch, výhodu
9.
vyjadřuje časové východisko nebo určení času
ze začátku
den ze dne
z jara
z počátku
ze dne na den = náhle
10.
vyjadřuje prostředek, nástroj, jehož prostřednictvím se něco děje
střílet z pistole
kouřit z dýmky
rána jako z děla = ohlušující
11.
vyjadřuje celek, z kterého se něco vyděluje
jeden z mnoha/prvních (zaměstnanců)
jeden z přítomných
nejstarší z dětí
Nic z toho není pravda.
polovina ze čtyř
Není z čeho vybírat.
mít z čeho dávat
ze všeho nejvíc/nejraději/nejdřív
12.
vyjadřuje stav, odkud se uskutečňuje vymanění, zbavení, opuštění ap.
vyváznout z nebezpečí
propustit koho ze služby
sesadit koho z funkce
stáhnout vadný výrobek z prodeje
neztrácet co ze zřetele
vyjít z módy
procitnout ze sna = probudit se; začít vnímat skutečnost
vstát z mrtvých = obživnout, být vzkříšen; nečekaně se uzdravit z těžké nemoci; prožít znovuuznání, znovuvzkříšení schopností, být rehabilitován ap.; nechat se po dlouhé době vidět nebo o sobě dát vědět
13.
vyjadřuje způsob, průvodní okolnosti činnosti
bojovat ze všech sil
znát koho/co ze zkušenosti/doslechu
z velké části
počítat co z hlavy
z ničeho nic = náhle
žít z ruky do huby = žít chudě, mít jen málo peněz a utrácet je jen za nejnutnější věci
sypat co z rukávu = lehce, snadno, hbitě odpovídat, něco říkat
z jedné vody (načisto) = naráz, najednou, bez propracovávání nebo promýšlení
14.
vyjadřuje příčinu něčeho nebo pohnutku k něčemu
radovat se ze života
dárek z lásky
udělat co z přinucení
strach z neznámého
dělat co z dobré vůle
Není z toho moudrý.
nemoc z povolání
15.
vyjadřuje měřítko hodnocení
Z přízvuku se pozná, že je Slovák.
Z toho je vidět, že...
16.
vyjadřuje vztahy mezi dějem a předmětem
usvědčit koho z vraždy
zpovídat se z hříchů
voják z povolání
daň z příjmu
Reklama:
Reklama: